(sans.) - smyslové touhy, personifikující se nižší sklony v člověku, vytvářející tzv. nižší duši. Je to tedy psychické centrum projevů egocentrismu nebo egoismu; jeho sídlo je ve spodní části trupu. K identifikaci kámy dochází vždy, jakmile člověk podle příkazů jógy vyvolává vyšší tendence v bytosti. Tehdy se ukáže, že bytost klade takové snaze silný odpor; když se hledá jeho původ, ukáže se, že pramení z již zosobnělých smyslových sklonů. Tyto tendence se mají především jen pozorovat; vzdorovat se jim má pouze tehdy, když se chtějí aktivně projevit. Pak dojde ke zvýšení napětí mezi tím, co chce člověk nového v sobě vybudovat, a tím, co v něm je hotové a živé. Když kámickému principu nedovolí aktivně se projevit, bude tento princip „spálen“. Pak již pokušení přestane a také budou odstraněny předpoklady k duchovnímu nebo mystickému pádu, k němuž při žijícím kámickém principu dochází velmi často.(Malý mystický slovník naučný - Květoslav Minařík)