Cesta lásky a oddanosti, jedna ze čtyř hlavních jógických cest, které vedou k sjednocení člověka s bohem. Po rozvinutí intenzivní lásky k bohu jakožto osobnosti v mnoha jeho aspektech - často také v mnohých inkarnacích - rozplyne se ego uctívače konečně ve vyvoleném ideálu (ištadéva). Bhaktijóga je přirozená cesta poznávání boha. Bhakta nemusí potlačovat své city, zintenzivňuje je a zaměřuje k bohu. Většina věřících velkých světových náboženství v podstatě užívá tuto cestu. V bhaktijóze se rozlišuje pět rozličných postavení či postojů (bháva) člověka vůči bohu.
Stupně bhaktijógy jsou: 1. bhakti, uctívání; 2. bháva, vyzrálá láska, extatický stav; 3. préma, stav, v němž uctívač zcela zapomíná na svět i na vlastní tělo; 4. mahábháva, nejvyšší projev lásky k bohu, ztělesněním tohoto stavu je Rádha, Kršnova družka. Pouze avatáry a íšvarakótijové mohou přesáhnout stav bhávy. - Zasvěceným úvodem do základů bhaktijógy je: Svámí Vivékánanda: Bhakti jóga (Český překlad naleznete v knize Čtyři knihy o józe, Fontána 2006)
Lexikon východní moudrosti
Jóga lásky a oddanosti k Bohu. Psychologický význam této jógy je v otevírání se člověka vyšším principům, které vzývá a podrobuje se jim. Tímto způsobem se dobře potlačí nižší zájmy a člověk se upravuje na vyšší vjemy a prožívání, jakož i na realizaci božských stavů.
Bhaktijógu je možno považovat za školu lásky k Bohu. Její první stupeň je vaidhíbhakti, čili vzývání Boha a odevzdávání se do vůle boží. Druhým je rágabhakti, čili pravé uskutečnění lásky k Bohu. Třetím je parabhakti, čili poznání Boha ve všem, co člověka obklopuje. V jiném pojetí je první stupeň známkou pokusů jednotlivce „být božím“. Druhý stupeň znamená stav, v němž si je člověk vědom toho, že je božím. Třetí stupeň znamená realizaci bhakti; jógin, který se věnoval lásce k Bohu, dosahuje toho, že ho nachází a vidí ve všem. Tato realizace je toho druhu, že člověk pozná sebe jako Boha, s čímž zase souvisí rozvoj pocitu svobody, který vrcholí do stavu, v němž člověk poznává sebe jako absolutno. Tím se uzavírá vývojový proces a člověk dosahuje spásy v pravém smyslu toho slova. Tento poslední a nejvyšší stav bývá nazýván též prémabhakti nebo mahábháva. (Malý mystický slovník naučný - Květoslav Minařík)