Šrí Rámakrišna (k Manimu): "Hlavní je láska k Satčitanandovi".
Jaká je intenzita této lásky? Jak můžete rozvíjet lásku k Bohu? Gauri říkávala: "Abys pochopil Rámu, musíš být jako Síta. Abys pochopil Bhagavána, musíš být jako Bhagavati (Božská matka). Budeš muset praktikovat askezi - tvrdou askezi - tak, jak to dělala Bhagavati pro Šivu. Abys poznal Purušu (Nejvyššího Pána), musíš zaujmout postoj Prakriti - postoj přítele, služebníka nebo matky".
Měl jsem vizi Síty. Viděl jsem, že celá její mysl je odevzdána Rámovi. Nevšímala si ničeho jiného - těla, rukou, nohou, oblečení, šperků a tak dále. Celý její život byl naplněn myšlenkami na Rámu. Bez Rámy, bez toho, že by ho měla, cítila, že nemůže přežít".
Mani: "Ano, pane. Jako šílená žena."
Šrí Rámakrišna: "Zamilovaná! Ach, musíš být šílený kvůli Bohu, abys ho dosáhl!
To se nestane, pokud mysl setrvává v "chtíči a chamtivosti". Jakou radost přináší styk se ženou? Člověk pociťuje desetmilionkrát větší radost z vidění Boha. Gauri říkávala, že v extatické lásce k Bohu se všechny póry kůže na těle stávají mahájoni, velkým pohlavním orgánem. Člověk cítí radost ze spojení s Átmanem v každém póru.
Boha musíš vzývat s velkou touhou. Z úst gurua můžeš slyšet, jak lze Boha realizovat. Ale jen když je guru sám dokonalý džňánin (člověk Poznání), může ukázat cestu.
Touhy zmizí, když dosáhneš dokonalého Poznání. Staneš se podobným pětiletému dítěti. Dattatréja i Džadabharata měli povahu dítěte. ...
Člověk Poznání je osvobozen od všech tužeb. Jakákoli malá touha, která mu zůstane, mu nemůže uškodit. Když se meč dotkne kamene mudrců, promění se ve zlato. Pak nemůže nikoho zabít. Stejně tak touha a hněv člověka Poznání jsou jen povrchní, jsou jen podle jména. Nemohou způsobit žádnou škodu".
Bhagaván Šrí Ramakrišna
("Šrí Šrí Ramakrišna Kathamrita", doslovný překlad Šrí Dharma Pala Gupty, V4, oddíl VII, kapitola IV, "Šrí Ramakrišna jako guru v Dakšinesvaru s důvěrnými žáky", 17. prosince 1883)