Průvodce duchovním životem od Svámí Brahmánandy

Průvodce duchovním životem od Svámí Brahmánandy

 

Práce a uctívání musí jít ruku v ruce… Proč se bojíte práce? Pracujte pro Něho. Všechnu nechuť k práci překonáte, když ji nabídnete Bohu. 

 

Zasvěcení do mantry je prostředek jak soustředit mysl; jinak vaše mysl bude proměnlivá a kolísavá.

 

Nemarni už svůj čas! Nyní jsou tvé smysly silné a musí být drženy na uzdě. To jistě není snadné. Ale usiluj nepřetržitě sedm nebo osm let a pak se budeš radovat z výsledků své snahy, z míru a blaženosti. Mnoho žen dosáhlo duchovního osvícení. A ty bys o to neměl usilovat? Ovšem ženy mají větší víru než muži. Proto mají úspěch v poměrně krátké době.

 

Dosud si pouze slyšel o těchto duchovních věcech. Nyní je uskutečni. Už si dost studoval a přemýšlel. Teď prováděj duchovní cvičení. Použij takovou boží podobu, která je ti nejbližší. Najdi si svou vlastní cestu. A až na této cestě Boha poznáš, pak také poznáš radost z jeho poznávání v jiných podobách a na jiných cestách.

 

Máme se soustřeďovat na podobu ištamu (osobního ideálu) zároveň s džapou. Jinak není džapam účinné. Nemůžeš-li si představit celou postavu, pak mysli jen na její část.

 

Púdžá znamená klanět se zevně i vnitřně. Při zevním obřadu jsou potřeba různé pomůcky (květiny, kadidlo voda). Je obtížné mít vždy k dispozici všechny tyto věci. Proto je pro nás pohodlnější klanět se uvnitř (duševně). Když jste se klaněli ištamu vnitřně, přičemž jste si v mysli nohy omyly vodou, obětovali kadidlo a květiny - jako v zevním obřadu - cvičte soustředění a tiché džapam. Při tiché džapě se má opakovat mantra nebo boží jméno bez pohnutí rtů (při obyčejné džapě mantru vyslovujeme nahlas).

 

Při soustředění máte myslit na zářící postavu svého božství. Představujte si, že jeho světlem vše svítí. Myslete na to, že tato zář je nehmotná a že má inteligenci. Toto soustředění se později rozvine v soustředění na beztvárný a nekonečný aspekt boží. Zpočátku si musí žák pomáhat svou imaginací. Později, když rozvine duchovní vnímání, bude již cítit boží přítomnost. A nakonec se dostaví duchovní vize a ocitne se tváří v tvář Pravdě. Tak se nalezne v jiném světě, ze kterého se tento hmotný svět jeví jako pouhý neskutečný stín. Mysl je pohlcena v savikalpa samádhi, což je nadvědomá vize s myšlenkou. Poté následuje nirvikalpa samádhi, což je nadvědomá vize bez myšlenky. Tím je realizováno to, co je za myšlením a řečí. V tomto stavu není nic viděno a nic slyšeno. Všechno se ztrácí v nekonečnu.

 

Když dosáhnete tohoto stavu, je dosti obtížné přenést vědomí zase do tohoto světa jevů, který se zdá neskutečný. Někteří lidé, když dosáhli tohoto stavu, hledí na své tělo jako na překážku nepřetržitých duchovních zkušeností a v samádhi je odmítnou. Je to, jako bychom rozbili hliněný džbán.

 

Žák: Pane, v písmech se píše o tom, že máme sloužit svému guruovi a praví se tam, že je to nutný prostředek k duchovnímu pokroku. Jak na to nahlížet?

Svámí: To je nezbytné jako přípravná etapa. Ale později vlastní duše hraje úlohu gurua. Gurua nemáme vnímat jako obyčejného člověka. Jeho fyzické tělo je chrám, ve kterém sídlí bůh. Pokud sloužíme guruovi s touto myšlenkou, pak  můžeme rozvinout lásku a oddanost, které jsou namířeny k bohu.

 

Jsou žáci, kteří se soustřeďují na gurua v tisíciplátečním lotosu sahashára (na temeni hlavy). A poté spojí postavu gurua s postavou ištamu. Rámakrišna to říkal jasně: Guru se objeví před žákem v duchovní vizi. Ukáže mu ištam a řekne: Podívej, tady je tvůj ištam! A guru se v něm poté ztratí. Ve skutečnosti guru není vlastně rozdílný od ištamu. Je ale mnoho různých cvičení v duchovním životě. Jak bych vám mohl všechny popsat?

 

Žák: Jestliže žák okusí trochu božské blaženosti, získá jistě motiv, aby pokračoval na duchovní cestě.

 

Svámí: To je pravda. Ale ve vyšším duchovním stavu není ani blaženost, ani starost, ani bolest, ani radost, ani bytí nebo nebytí. Blaženost, o které jsi mluvil, je jenom pomůckou pro etapu výcviku. Loď potřebuje příznivý vítr jen do té doby, dokud nedorazí do cíle. Ale když doplula, nepotřebuje ani dobrý či špatný vítr. Blaženost pomáhá žákovi na jeho cestě jako příznivý vítr.

 

A Guide to Spiritual Life; Spiritual Teachings of Swami Brahmananda