Musíme být optimističtí a radostní, protažený obličej nedělá náboženství. Náboženství by mělo být nejradostnější věcí na světě, protože je nejlepší. Asketismus nás nemůže učinit svatými. Proč by měl být smutný člověk, který miluje Boha a který je čistý? Měl by být jako šťastné dítě, být skutečně Božím dítětem. Zásadní věcí v náboženství je čisté srdce, nebeské království je v nás, ale pouze čisté srdce může uvidět Krále. Když myslíme na svět, je pro nás pouze světem, ale přistupme k němu s pocitem, že svět je Bůh, a budeme mít Boha. To by měla být naše myšlenka vůči každému člověku a všemu – k rodičům, dětem, manželům, manželkám, přátelům a nepřátelům. Pomyslete, jak by to pro nás změnilo celý vesmír, kdybychom ho mohli vědomě naplnit Bohem! Nevidět nic než Boha! Všechny smutky, všechny spory, všechny bolesti by byly pro nás minulostí!
Svámí Vivékánanda
(The Complete Works of Swami Vivekananda/Volume 8/Lectures And Discourses/Discourses On Jnana-Yoga)