též Rámačandra – sedmá inkarnace (avatára) boha Višnu, která se zjevila na zemi na konci trétajugy. Hinduistická tradice spatřuje Rámův přínos hlavně v tom, že rozvinul v člověku třetí gunu (sattva). Ráma a jeho manželka Sítá jsou uctíváni jako ideální pár. Rámův duchovní vývoj líčí Válmíki ve skladbě Jógavásištha. Především je však Ráma hlavní postavou velkého hrdinského eposu Rámájana, jehož autorství je rovněž připisováno Válmíkimu.
Ráma byl nejstarším synem krále Dašarathy z Ajódhje a jeho hlavní manželky jménem Kausaljá. Společně se třemi bratry navštívil dvůr krále Džanaky. Džanaka vlastnil veliký luk, který pocházel od samotného boha Šivy. Tomu, kdo by tento luk dokázal napnout, slíbil za manželku svou dceru Sítu. Ráma luk napnul, zlomil a oženil se s princeznou. Intrika Rámovy nevlastní matky Kaikéjí připravila Rámu o následnictví v Ajódhje a trůn získal mladší bratr Bharata. Během pobytu v lesích unesl Sítu král démonů Rávana a odvlekl ji na ostrov Lanku. Ve válce, která se pak rozpoutala, bojoval na Rámově straně i opičí vojevůdce Hanumán. Ráma nakonec Lanku dobyl, zabil Rávanu a Sítu osvobodil. Vrátil se do Ajódhje, kde se stal králem.
Jménem Ráma jsou někdy označováni i Parašuráma (šestá inkarnace Višnuova) a Balaráma (starší bratr Kršnův). (Lexikon východní moudrosti)