Postoj k jiným náboženstvím
Šrí Rámakrišna přijal božství Buddhy a poukazoval na podobnost jeho učení s učením upanišad. Prokazoval také velkou úctu k tírthankarům, kteří založili džinismus1 a deseti guruům sikhismu2. Ale nehovořil o nich jako o božských vtěleních. Nechal se slyšet, že guruové sikhismu byli reinkarnacemi krále Džanaky starověké Indie. Udržoval ve svém pokoji v Dakšinéšváru malou sošku tírthankary Mahávíry3 a obrázek Krista před kterými pálil ráno a večer kadidlo.
Takto Šrí Rámakrišna bez formálního zasvěcení do jejich doktrín realizoval ideály jiných náboženství, než je hinduismus. Nemusel následovat žádnou doktrínu. Všechny překážky byly odstraněny jeho naprostou láskou k Bohu. Stal se tak mistrem, který mohl s autoritou hovořit o myšlenkách a ideálech různých náboženství světa. „Praktikoval jsem“, říkal, „všechna náboženství – hinduismus, islám, křesťanství – a také jsem sledoval cesty různých hinduistických sekt. Zjistil jsem, že je to stejný Bůh, ke kterému všichni směřují své kroky, ačkoli různými cestami. Musíte jednou vyzkoušet všechny víry a projít všechny různé cesty. Kamkoli se podívám, vidím lidi hádající se ve jménu náboženství – hinduisty, brahmaisty, višnuisty a další. Ale nikdy neuvažují, že ten, který se nazývá Krišnou se nazývá také Šiva, a nese jméno původní energie, stejně tak Ježíše, Alláha, stejně tak Rámy s tisícem jmen. K jezeru vede několik schodišť. Na jednom nabírají hinduisté vodu do džbánů a nazývají ji „jal“, na druhém muslimové nabírají vodu do kožených vaků a nazývají ji „páni“. Třetí křesťané ji nazývají voda. Můžeme se domnívat, že to není „jal“, ale pouze „páni“ nebo „voda“? Je to směšné! Substance je jediná pod různými jmény a každý člověk usiluje o stejnou substanci; pouze klima, temperament a jméno vytváří rozdíly. Nechte každého člověka sledovat svou vlastní cestu. Pokud si upřímně a žhavě přeje poznat Boha, mír jemu! Jistě ho realizuje.“
V roce 1867 se Šrí Rámakrišna vrátil do Kamarpukuru, aby se zotavil z následků odříkání. Pokojný venkov, prostí a bezstarostní společníci z doby jeho chlapectví a čistý vzduch mu velmi pomohli. Vesničané byli šťastní, že se jim vrátil jejich hravý, otevřený, vtipný, dobrosrdečný a pravdomluvný Gadádhar, ačkoli si nemohli nevšimnout velkých změn, které se odehrály během let v Kalkatě. Jeho manželka Sáradá Devi, které bylo nyní čtrnáct let, zanedlouho přicestovala do Kamarpukuru. Její duchovní vývoj přesahoval značně její věk a dokázala okamžitě porozumět stavu svého manžela. Toužila dozvědět se od něho o Bohu a žít s ním jako jeho obsluha. Mistr ji přijal radostně jednak jako žákyni a jako svou duchovní společnici. S odkazem na zážitky těchto dní jednou vyprávěla: „Vždycky jsem cítila, jako kdyby byl v mém srdci umístěn džbán plný blaženosti. Ta radost byla nepopsatelná.“
1 džinismus – odvozeno od Džina. Neortodoxní indické náboženství, které neuznává autoritu védů. Jeho tradice uvádí 24 učitelů – tírthankarů, nazývaných také džinové („vítězní“). Posledním učitelem a zároveň zakladatelem tohoto náboženství byl Mahávíra, současník Buddhův.
2 sikhismus – náboženství, které založil guru Nának (1469-1538); systém, který je pokusem o syntézu hinduismu a islámu. Sikhové neuznávají formální rituál a odřeknutí se světa považují za „zbabělý útěk“. Tvrdí, že oddanost bohu a láskyplná služba bližním je milá Brahmovi stejně jako Alláhovi. Neuznávají rozdíly mezi kastami. Věří však v evoluci, v zákon karmy a v učení o znovuzrozování. Osvobození a splynutí s bohem je možné dosáhnout pouze vlastním úsilím. Sikhský pozdrav zní: Sat siri akal („Bůh je skutečný; pravda je věčná“). Svatou knihou sikhů je Ádigranth.
3 Mahávíra, též Mahávír – „velký hrdina“, přízvisko světce, zakladatele komunity džinistů. Žil v 6. – 5. stol. př. Kr. a tradice jej uvádí jako posledního v řadě velkých učitelů džinismu – tírthankarů.
Přeložil: Jaroslav Holeček 2017