Mahendranath Datta, mladší bratr Svámího Vivekánandy, byl očitým svědkem jedné události, a popsal ji.
Habu Datta, starší bratranec Svámidžího (Vivekananday), byl vynikající hudebník. Ve své závislosti na drogách a alkoholu také neměl sobě rovného. Neexistovala droga nebo alkohol, které by nevyzkoušel. Z náhlého popudu ho Svámidží přivedl do Cossipore, aby se setkal se Šrí Rámakrišnou. Šrí Rámakrišna byl v posledním stádiu nemoci a byl velmi zesláblý. Přesto mu Svámidží řekl, že se musí Habu dotknout, možná si myslel, že jeho dotek změní Habovu povahu, jako změnil povahu ostatních. Šrí Rámakrišna se však zdráhal použít svou moc v Habuově případě.
Mistr mu odpověděl: "Copak nemáš rozum? Copak nevidíš můj stav? Každou chvíli mohu zemřít.
Svámí Vivekánanda však neposlouchal - stále naléhal.
Pak se Šrí Ramakrišna náhle Habu dotkl a Habu se okamžitě ztratil v samádhi.
Samádhi bylo tak hluboké, že trvalo celé hodiny. Habu seděl jako kámen.
Svámidží si začal dělat starosti. Možná ten dotek Habu zabil! Začal do Habua strkat a povídá.
"Vstaň! Připravil jsem ti nějakou gándžá (marihuanu). Budeš ji kouřit?"
Po dlouhé době Habu pomalu zareagoval: "Proč mluvíš o gándžá? Byl jsem tak dlouho pohlcen touto omamnou látkou, ne nějakou drogou, jako je gándžá. Já už gándžá nechci. Zjistil jsem, že ve srovnání s blažeností brahma je světská blaženost úplné nic.
Svámí Lokešvaránanda. Cesta k Bohu. Jak ji učil Šrí Ramakrišna.