Výňatek z přemluvy:

Život na tomto světě není tím, čím se zdá být. Je sužován páry protikladů, jako je bolest a potěšení, narození a smrt, naděje a zklamání. Podléhá šesti změnám: narození, obživě, růstu, zralosti, úpadku a smrti. Nebezpečí a potíže nás sledují všude. Nejistoty na každém kroku života vytváří úzkost, obavy a beznaděj. Jak stárneme, tak se náš optimismus změní na pesimismus.

Mladické sny o štěstí a naplnění jsou málokdy pravdivé. Říká se, že člověk se narodí s pláčem, žije s reptáním a umírá zklamaný. Otázku krále na smysl života kdysi mudrc zodpověděl: "Člověk se narodí, trpí a umírá". Před více než 25. stoletími řekl Buddha, že kdyby se shromáždily všechny slzy, které proudily z lidských očí od začátku stvoření, přesahovaly by vody oceánu.

Odpovědi na problém utrpení jsou různé. Věřící žijí po tisíciletí s nadějí, že se jednou narodí prorok nebo vtělení boha a nastane zlatý věk míru a štěstí.

Další se pokoušejí zvládat problémy života. Tvrdí, že nebezpečí a potíže, nejistoty a změny jsou nevyhnutelné a nic proti tomu nemůžeme dělat a tak se musíme naučit s tím žít. Transcedentalisté se pokoušejí odstoupit od života a hledat útěchu a vyrovnanost na duchovní rovině. Tzv. pragmatici zastávají názor, že tento život je jediným životem a my si ho musíme plně užít. Ptáče v ruce má cenu dvou ve křoví.

Pokrokáři věří, že pokrokem vědy a technologie bude jednou všechno zlo a nemoci odstraněny a zůstane jen dobré. Zatvrzelí materialisté zase volí boj s nemocemi života výhradně materiálními prostředky. Lidé víry považují život v podstatě za zkažený a hříšný a jsou toho názoru, že jakýkoli pokus o zlepšení je marný. Protrpí se životem a praktikují ctnosti, doufajíce v kompenzaci v budoucnosti.  Ale žádné z výše uvedených řešení nám nepomůže opravdu čelit a překonávat problémy života.

Naděje věřících ve zlatý věk skončí zklamáním. Zlatý věk nikdy nepřijde. Zvládání problémů života se snadněji říká, než dělá.  Zvládání má své limity a mimo tyto limity se život stává nesnesitelným. Transcedentalisté chtějí uniknout problémům života ustupováním do ticha a samoty. Ale nesmíme zapomenout, že svět nás následuje kamkoli odejdeme.

Takzvaní pragmatici se také zklamou, protože požitky pouze dočasně vzruší smysly a takové vzrušení je následované smutkem. Pokrokáři věří v pokrok směrem k dobru a doufají, že vyloučí zlo úplně. Ale jak dosáhneme nějaký pokrok směrem k dobru, zlo se také zvyšuje ve stejném poměru; nemůžeme zvětšit jedno bez zvětšení druhého. Úsilí materialistů překonat problémy života materiálními prostředky jsou vždycky neúspěšné. Všechny nemoci života nejsou fyzické.  Materiální řešení jsou nepoužitelná proti stáří, strachu, úzkosti a smrti.

Odměna v budoucnosti pro lidi víry – jakákoli může být – nemůže odstranit utrpení života zde na zemi. Neexistují žádná nebeská řešení našich pozemských problémů.

Jóga a Védanta nás vyzývá čelit problémům života poznáním reality. Nemoci života nejsou vytvořené bohem, hvězdami nebo osudem, ale naší vlastní neschopností žít ve světle reality. Dobro a zlo jdou spolu a nemohou být od sebe odděleny. Není žádná absolutní definice dobra nebo zla.  Co je dobré pro jednoho může být špatné pro dalšího. Svět, ve kterém žijeme, je v naší mysli.

Přeložil: Jaroslav Holeček