Vzpomínka Svámího Vidžňánandy (1868-1938):
Mistr vášnivě miloval pravdu. Vždy dodržoval své slovo. Kdykoli do Dakšinesváru dorazil kočár, který ho měl odvézt do Kalkaty, okamžitě se připravil a nastoupil do něj. Pak zavolal kočího, který třeba kouřil. Mistr chvátal, protože oddaní v Kalkatě na něj čekali, a kdyby se opozdil, měli by starosti. Když se kočár rozjel, ulevilo se mu.
Jednou prohlásil: "Pokud je jediné mé slovo nepravdivé, pak je nepravdivé všechno, co jsem řekl."
Jak skvělý výrok! Je to něco nového. Může někdo pronést taková slova, pokud jeho život není pevně zakotven v pravdě?