vairágja

(sans.) klid mysli, oproštěnost; zánik všech přání, lhostejnost ke všemu světskému, osvobození od světských věcí; naprostá lhostejnost k objektivnímu vesmíru, k radosti i bolesti. Podobá se jí slovo nechuť, pokud není provázena odporem. (Malý mystický slovník naučný - Květoslav Minařík)
 
Šankara ve svém díle Tattvabódha stanovil vairágja jako jednu ze čtyřech podmínek, které musí splňovat duchovní adept. Ostatní tři jsou vivéká (schopnost rozlišovat), mumukšutva (opravdová a trvalá touha po osvobození) a šatkasampatti (šest vynikajících vlastností).
(sans., pálij. virága) klid mysli, oproštěnost; zánik všech přání, lhostejnost ke všemu světskému, osvobození od světských věcí; naprostá lhostejnost k objektivnímu vesmíru, k radosti i bolesti. Podobá se jí slovo nechuť, pokud není provázena odporem.vairágja
(sans., pálij. virága) klid mysli, oproštěnost; zánik všech přání, lhostejnost ke všemu světskému, osvobození od světských věcí; naprostá lhostejnost k objektivnímu vesmíru, k radosti i bolesti. Podobá se jí slovo nechuť, pokud není provázena odporem.