správně vrtti, sanskt., dosl.: "odvíjení myšlenek"; myšlenkové vlny; veškeré myšlenky stavu bdění a snění, které se jako vlny převalují sem a tam po povrchu vědomí. Tato myšlenková hnutí vznikají neustále a překrývají tak absolutní vědomí v člověku. (Lexikon východní moudrosti)
vrtti (sans.) - „vzruch“, „odvíjení (myšlenek)“; změny v čittě nebo myslícím principu, jež jsou vlastně myšlením nebo ještě přesněji: myšlenkami. Vrtti mohou být jógou úplně potlačeny, aniž se to projeví stavem, jaký připisujeme nemyslícímu člověku, nýbrž naopak snazším chápáním a větším rozhledem po světě. Vrtti se totiž srovnávají s rozčeřenou vodní hladinou, v níž nelze vidět obraz Měsíce, nýbrž pouze tříšť jeho svítící tváře; to se zase srovnává s třeštěním ducha, který vidí skutečnost pouze skrze toto třeštění. Kromě toho vrtti nezkreslují jen zevní skutečnosti, ale neumožňují spatřit bezbřehého ducha našeho bytí, neboť i on se pro vrtti tříští v nespořádaný jev, v něco, co lze pokládat za tohoto stavu za přírodu. Proto potlačením vrtti zaniká zkreslující reflexní vnímání a uvažování a místo něho dochází k čirému zrcadlení jevů. Zanikají též popudy ihned na vnímané reagovat a vzniká nemyšlení, které umožňuje vše dobře vidět, ale nereagovat. Takže kdo získá zkušenost ze zrušení vrtti, pozná neporovnatelně lepší duševní stav, než jaký poznával až dosud, stav nerušený mentálními procesy, vrtti.
Vrtti však jóga přikazuje potlačit a nikoli se z nich vymanit duševní pasivitou. K tomu totiž dospívají lidé, kteří smysl jógy nepochopili a jednoduše dali průchod své lenosti v myšlení; přestávají myslit, aby měli větší pohodlí. To však není cesta k úspěchu v józe, nýbrž k neúspěchu, k duchovnímu sestupu, případně i k duchovnímu pádu. (Malý mystický slovník naučný - Květoslav Minařík)