Svámí Brahmánanda

Svámí Brahmánanda, "duchovní syn" Rámakrišny byl prvním presidentem Rámakrišnova řádu. Jmenoval se  původně Rakhal Čandra Ghoš - než se stal mnichem. Narodil se aristokratickým rodičům ve vesnici Sikra blízko Kalkaty, dvacátého prvního ledna 1863.

Během studií na střední škole v Kalkatě se seznámil s Narendranáthem (Svámí Vivékánandou). Jejich vztah se vyvinul do celoživotního přátelství. Už od dětství měl náboženské zážitky a sklony k mystice, které ale vedly ke lhostenosti ve studiu. Jeho otec ho proto brzy oženil, aby ho odvedl od náboženských sklonů jeho mysli a zařadil ho do světa. Je to zvláštní, ale tento manželský svazek ho přivedl k Rámakrišnovi, který v něm ihned rozpoznal "duchovního syna" z jeho vize udělené mu Božskou Matkou. Tak započala cesta duchovní spřízněnosti a intenzivní výcvik v láskyplné péči jeho gurua, který vrcholil v několika vysokých mystických zážitcích a duchovních zkušenostech. 

Po Rámakrišnově smrti Rakhal, spolu Narendrou a dalšími žáky přijal mnišský život pod jménem Svámí Brahmánanda. Strávil několik let jako potulný mnich, navštěvoval poutní místa a praktikoval přísné odříkání. Krátce před návratem Svámí Vivékánandy ze Západu se vrátil do  Baranagore Math a žil zde. Po Vivékánandově návratu založili Rámakrišnovu misi (1. 5. 1897). Svámí Vivékánanda mu postoupil odpovědnost za běh organizace (pamatoval si, že Rámakrišna jednou poznamenal, že Rakhal má nadání vládnou království). Jeho zázračná schopnost řešit neřešitelné problémy a duchovní proslulost dala organizaci svěží náboj slávy a rozvoje.

Rámakrišnovu misi spravoval přes 20 let a  spojil tak osobitým způsobem intenzivní práci s uctíváním dohromady.  Během jejího vedení, jako vůdce mise, byl také průvodcem mnoha opravdových duchovních hledačů, které bral pod ochranu. Tak se naplnila Svámí Vivékánandova prorocká poznámka, že Svámí Brahmananda je opravdové duchovní dynamo. 

Byl jedním ze šesti Rámakrišnových žáků, které mistr pokládal za íšvárakóti^1.

Zemřel desátého dubna 1922.